HRADEC KRÁLOVÉ učebnice české architektury a urbanismu 20. let minulého století

neděle 16. června 

odjezd z Prahy v 07:00 hodin

HRADEC KRÁLOVÉ místo osídlené již v 9. st. (hradiště na návrší u soutoku Labe a Orlice), jako město zmíněné v listině Přemysla Otakara I. již v r. 1225, ve 14. st. věnné město českých královen (oblíbené sídlo Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské), výstavná kamenná architektura poničena v 15. st. za husitských válek, znovu budováno během 16. st. (renesanční měšťanské domy, Bílá věž z let 1574-96), r. 1639 město vypleněno švédským vojskem během jehož pobytu bylo vybudováno opevnění, díky významné strategické poloze přestavěné v letech 1745-89 v moderní josefínskou pevnost, která však zcela zastavila přirozený růst města; nová výstavba byla umožněna až po zrušení pevnosti v r. 1884 a zbourání městských hradeb (od. r. 1893), pod vedením osvíceného starosty F. Ulricha (1859-1939) na základě promyšlených regulačních plánů, završených v r. 1911 projektem arch. Josefa Gočára, který se stal vůdčí osobností unikátní výstavby moderního města;  nábřeží Labe: pohled na komplex sportovního areálu v centru města: Sokolovna (arch. M. Babuška, 1929-30) a Městské lázně (arch. O. Liska, 1932-33), funkcionalistická budova Palace garáže (arch. J. Fňouk, r. 1932), Masarykovo náměstí výjimečný urbanistický celek charakteristický svojí sjednocenou rondokubistickou fasádou budovy pův. Anglobanky a městských obytných domů (arch. J. Gočár, 1922-25), které tvoří „pozadí“ pomníku T.G. Masaryka (O. Guttfreund, r. 1926), Ulrichovo náměstí ústřední prostor nového města, celou jižní stranu zaujímá moderně formovaná budova býv. Ředitelství státních drah (arch. J. Gočár, 1929-32), protilehlý soudobý, ale tradičně pojatý reprezentační palác pro továrníka Steinského-Sehnoutku (O. Novotný, 1928-29), nárožní stavby pojišťoven z let 1927-28 (Fénix, arch. B. Ehrmann; Adriatica, arch. B. Kozák); Ambrožův sbor (budovy pro Československou církev husitskou, arch. J. Gočár, 1926-28), unikátní výchovný a vzdělávací komplex arch. J. Gočára z let 1925-28: mateřská škola, původ. Obecné a měšťanské školy, původ. Rašínovo gymnázium (před průčelím socha Vítěze od J. Štursy), Labská elektrárna (arch. F. Sander, 1910-12), Pražský most (arch. J. Kotěra, r. 1912), budova bývalého pivovaru (přest. na sídlo Krajského úřadu, arch. P. Tušl), Velké náměstí - historické centrum města (měšťanské a kanovnické domy, gotická katedrála sv. Ducha, Biskupská rezidence, barokní kostel Nanebevzetí p. Marie); volný program, možnost procházky Jiráskovými sady k soutoku Labe a Orlice nebo výstupu na Bílou věž - vyhlídka na centrum města; odpoledne pokračování procházky: Hotel Grand (arch. J. Kotěra, 1910-11), Hotel Okresní dům (arch. J. Kotěra, 1902), Krajské muzeum východních Čech (bývalé Městské muzeum, arch. J. Kotěra, 1909-12, na průčelí plastiky S. Suchardy), komplex bývalých kasáren, Lékařská fakulta (arch. J. Reichl, r. 1936, pův. sídlo sborového velitelství), Žižkovy sady, Městské divadlo, GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ (původně Záložní úvěrní ústav, arch. O. Polívka, 1911-12, od r. 1990 sídlo Galerie moderního umění, 2014-16 rekonstrukce interiérů, arch. P. Tušl) významná sbírka českého moderního umění, komentovaná prohlídka stálé expozice Proměny obrazu / Obrazy proměn (zastoupeni mj. F. Kupka, J. Preisler, E. Filla, B. Kubišta, J. Čapek, R. Kremlička, J. Štursa, J. Šíma, Toyen, J. Štyrský, V. Tikal, F. Muzika, L. Zívr, F. Hudeček, J. Kotík, B. Matal, K. Lhoták, M. Medek, B. Dlouhý, J. Koblasa, K. Nepraš, A. Veselý ad., vyhlídková terasa; aktuální výstavy); návrat do Prahy