VÝCHODNÍ POLSKO: LUBLIN - SANDOMĚŘ - PŘEMYŠL

čtvrtek 2.7.

odjezd z Prahy v 06:00 hod. (cesta přes Náchod) ŁAŃCUT magnát Stanisław Lubomirski vybudoval 1629-41 mohutný zámek typu palazzo in fortezza, na konci 18. st. přestav. Izabelou Lubomirskou, cenné klasicistní interiéry (divadlo, taneční sál, sloupová síň se sochou od A. Canovy), rozsáhlý krajinářský park (zal. kol. r. 1800); synagoga (unikátní polychromie a originální bima, r. 1761); v 5 km vzdálené vsi MARKOWA Muzeum Poláků zachraňujících za 2. sv. války Židy (Muzeum rodiny Ulmů), otevřeno v r. 2016, pozoruhodný projekt k polsko-židovským vztahům, zajímavá architektura (arch. M. Nizio) JAROSŁAW kdysi bohaté tržní centrum mezi západní a východní Evropou; historické náměstí s radnicí (15. st., přestavěno novorenesančně) a palácem rodiny Orsetti (r. 1585); renesanční kapitulní kostel Božího Těla (r. 1594), řecko-katolický poutní chrám Proměnění Páně (1717-47) PŘEMYŠL ubytování; volný program

pátek 3.7.

PŘEMYŠL starobylé město na pahorcích nad řekou San, první zmínka již r. 981, v r. 1378 připojeno Kazimírem Velikým k Polsku, významná pevnost sehrála důležitou roli za 1. sv. války; historické centrum: katolická katedrála (barokní s got. presbytářem, 71 m vysoká zvonice, renes. náhrobek biskupa Dziaduského od G. M. Padovana, alabastrová Madona s dítětem z Jackowa z 15. st.), řeckokatolická katedrála (původně jezuitský kostel, r. 1991 předal papež řecko-katol. církvi, ikonostas z Lubaczowa), františkánský kostel (z 18. st., rokokový interiér, ostatky patrona města sv. Vincenta); karmelitánský kostel s kazatelnou ve tvaru lodi (17. st).; nad městem hrad (gotický, přestavěný renesančně, z bašt výhled na město); Muzeum narodowe Ziemi Przemyskiej v nové budově z r. 2008 (expozice: pevnost Przemyśl, Credo pro dva hlasy - církevní umění Poláků a Rusínů, Židé v Przemyšlu; v Hodinové věži výstava k tradiční výrobě dýmek) KRASICZYN renesanční zámek vybudovaný Stanisławem a Marcinem Krasickými v l. 1592-1608, (arch. Gal. Appiani, palazzo in fortezza s čtyřmi mohutnými válcovými věžemi v nárožích, bohatá sgrafitová výzdoba) SANOK městečko na horním toku Sanu; Muzeum budownictwa ludowego (první a největší skanzen v Polsku) sektory: haličské maloměsto, vesnické stavby Lemků, Bojků a Huculů z Podkarpatské oblasti (přes 120 objektů), dřevěný kostel z r. 1667, stará zařízení k těžbě ropy; rozlehlé náměstí o ploše 1 ha vytyčila rakouská správa při přestavbě města r. 1786 po připojení Haliče (na pěší zóně lavička Dobrého vojáka Švejka) PŘEMYŠL

sobota 4.7.

PŘEMYŠL přejezd do středního Povislí BARANÓW SANDOMIERSKI tzv. „malý Wawel“, pozdně renesanční zámek (Rafaeł Leszczyńsky, 1591-1606, arch. Santi Gucci), čtyřkřídlá stavba kolem arkádového nádvoří, dvouramenné arkádové vstupní schodiště SANDOMĚŘ starobylé město na Visle, od r. 1138 centrum samostatného knížectví; hrad ze 14. st. (1656 vyhozen do povětří Švédy) čtyřkřídlá dispozice, expozice Oblastního muzea; dominikánský kostel sv. Jakuba cihlová pozdně románská bazilika s cenným portálem (dílo lombardských mistrů); historické centrum: katedrála Narození Panny Marie (dokonč. kolem r. 1360, fresky v byzant. stylu z 15. st.); Collegium Gostomianum pozdně renes. budova z poč. 17. st. (zal. Hieronim Gostomski r. 1601), Dom Długosza zal. slavným polským kronikářem r. 1476 (vzácná měšťanská stavba z 15. st., sídlo Diecézního muzea); renesanční radnice (původně z 15. st., přestavěna renesančně, nádherná atika, věž ze 17. st., expozice Oblastního muzea), Opatowská brána (14.-16. st., jedna z nejhezčích městských bran v Polsku, vyhlídková plošina); dominikánská fortna v hradbách zv. Ucho jehly, synagoga (17.-18. st., dnes archiv); možnost návštěvy rozsáhlého podzemí s původ. kupeckými sklady nebo plavba parníčkem po Visle UJAZD rozlehlé ruiny zámku Krzyżtopór (arch. Krzysztof Ossolińsky, 1627-47, arch. Agostino Locci, za švédské „potopy“ zdevastován - stojí jako mohutná ruina) LUBLIN ubytování

neděle 5.7.

LUBLIN vedle Krakova a Sandoměře třetí historické centrum Malopolska, r. 1569 zde byla uzavřena polsko-litevská unie, v r. 1944 odsud vládla první komunistická vláda poválečného Polska; sídlo nejvýznamnější polské katolické univerzity KUL; staré město: katedrála svatých Janů (arch. J. M. Bernardoni 1586-1625, bývalý jezuitský, pak trinitářský kostel, raně barokní hl. oltář z ebenu, iluzivní malby J. Mayera z r. 1757), Trinitářská věž (zvonice katedrály s vyhlídkovou terasou, r. 1693) dominikánský kostel a bazilika sv. Stanislava (zal. r. 1342 Kazimírem Velikým, po r. 1575 renes. přestavěná, obklopena věncem manýristických a barokních kaplí); Trhové náměstí: klasicistní budova bývalého Korunního tribunálu, sklepení domu U Fortuny (expozice k dějinám města), dům rodiny Konopniců (manýristické dekorace), základy farního kostela (původ. nejvýznamnější lublinská svatyně, zal. r. 1282, po r. 1846 rozebrán); Hradní brána (14. st., přestav. r. 1785), zámek postav. za Kazimíra Vel., dějiště sněmů, přestavěn r. 1826 novogoticky na věznici, v zámku muzeum a kaple Nejsvětější Trojice s cennými freskami v byzant. slohu (před r. 1418), bašta s vyhlídkovou terasou a lapidáriem; Krakovská brána (symbol města) vede na ul. Krakovské předměstí: klasicistní radnice (r. 1832, obnov. po válce); kostel sv. Ducha (původ. špitální, v r. 1602 přestavěný ve stylu lublinské renesance), kostel sv. Jozefa (1632-44 pro bosé karmelitány); na Litevském nám. palác Czartoryských (arch. Tylman z Gameren, přelom 17./18. st.), pomník Lublinské unie, multimediální fontána, Guberniální palác v eklektickém slohu (bývalé sídlo carské správy); klasicistní evangelický kostel (r. 1787); hřbitov tří vyznání (katolický, evangelický a pravoslavný, zal. r. 1794); Majdanek (státní památník a muzeum vyhlazovacího tábora z let 1941-44) ZAMOŚĆ jedno z nejzachovalejších renesančních měst Evropy, vystavěné od r. 1581 jako „ideální město“ kancléřem polské Koruny Janem Zamoyským podle plánů arch. B. Morandiho, od r. 1992 na seznamu UNESCO; hlavní náměstí:  2 patrové renesanční domy s bohatou dekorací, radnice (konec 16. st.,  věž, dvouramenné schodiště, symbol města); zámek rezidence Zamoyských, jedna z prvních budov ve městě (po řadě přestaveb dnes sídlo soudu), pomník Jana Zamoyského; budova Akademie Zamoyského (zal. r. 1595) katedrála (arch. B. Morandi, postavena jako díkůvzdání za vojenská vítězství Zamoyského, rozměry 1/15 měst. areálu, náhrobek Jana Zamoyského); městské opevnění (dokončeno v r. 1593, jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě), zbrojnice (zal. r. 1582, dnešní budova z r. 1630 - muzejní expozice), bývalý františkánský kostel (zal. r. 1637, tehdy největší kostel v Polsku, po zrušení v 19. st. přestavěn na kasárna); renesanční synagoga - jedna z nejhezčích v Polsku (dokončena r. 1610) LUBLIN

pondělí 6.7.

LUBLIN židovské památky: starý židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z r. 1541, nový židovský hřbitov - mauzoleum s pamětní síní, ohel - místo pohřbu Meira Jehudy Šapiro (1887-1933, zal. ješivu Lublinských mudrců) KAZIMIERZ DOLNY město na Visle, poprvé zmíněno v r. 1249, obchodní konjunkturu zažilo v 16.-17. st., od konce 19. st. oblíbený turistický cíl a působiště mnoha výtvarných umělců; bohatě dekorované renesanční měšťanské domy na Rynku a v Senátorské ul., v domě rodiny Celejů muzeum umělecké kolonie v Kazimierzi; farní kostel sv. Jana Křtitele (1610-13, jeden z nejstarších varhanních prospektů v Polsku); kostel františkánů (zal. r. 1628, obraz Zvěstování od J. Tebaldiho z r. 1590); na návrší nad městem ruiny renesančního zámku (na místě gotického hradu, arch. Santi Gucci, vyhlídková bašta); na protějším vrchu tři kříže na paměť morové epidemie (poč. 18. st.); výstavné renesanční a manýr. špýchary v Krakovské a Puławské ul.; obnovená židovská čtvrť (v 19. st. tvořili Židé více než 50 procent obyvatel): Mały Rynek, jatka pro košer porážky, muzeum kazimierzských Židů v synagoze, na hřbitově Zeď nářků jako památník holokaustu; návrat do Prahy (přes Náchod) v cca 23:00 hodin