ANATOLSKÉ CIVILIZACE IX, střední Turecko - LYCAONIA, ISAURIA, PHRYGIA, GALATIA

Program pokrývá lokality na území starověkých království a provincií Lycaonia, Isauria, Phrygia a Galatia, které jsou totožné s dnešní oblastí centrálního Turecka mezi Konyou, Afyonem a Ankarou. Ve starověku to byly země pod nadvládou a vlivem Chetitů a od 8. st. př.Kr. především tzv. velké Frýgie (později Galatie)…

sobota 9.4.

odlet z Prahy v 09:20 hodin, sraz účastníků na letišti V. Havla v Praze v 07:50 hod. (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle vchodu „J“), přílet do Istanbulu na nové mezinárodní letiště v 13:05 hod. m.č.; odlet do KONYI v 18:50 hod., přílet v 19:50 hodin; transfer do centra města, ubytování v sousedství mešity Selima II. a Mevlánovy hrobky

neděle 10.4.

KONYA - ÇATALHÖYÜK (památka UNESCO) jedno z nejstarších datovaných lidských sídel (v r. 2013 bylo vědecky doloženo celkem 18 historických vrstev - od cca 7300 př.Kr. do cca 5600 př.Kr.); lokalita objevena a zkoumána britskými archeology (1958-1993, J. Mellaart, Hodder, Renfrew aj.) a je předmětem výzkumů dodnes (poslední revize byly provedeny v letech 2013-17); rekonstrukce (r. 2018) jednotlivých domů různých typů a velikostí včetně dochované výzdoby (lovecké a kultovní scény a piktogramy); malé muzeum (dlouhodobým sponzorem je firma Boeing ad.); mramorová replika slavné plastiky sedící bohyně Kybely (originál v Ankaře); Severní archeologicky areál - autentický stav vykopávek několika budov (viditelné pohřební šachty v několika vrstvách, stratigrafie neolitických odpadků ad.); Jižní archeologicky areál - budovy na terasách (nejstarší fáze vykopávek) KARAMAN významné historické město na důležité křižovatce obchodních cest mezi pobřežím a centrální Anatolií (původní byzantská pevnost LARANDA); po 250 let ve středověku hl. sídlo vládnoucí dynastie Karamanid; historické jádro města: nově opravený hrad nad městem (na místě byzant. pevnosti); madrasa Hatuniye (14. st., mimořádně zdobený vstupní portál s mramorovými reliéfy); Archeologické muzeum (nálezy z období od neolitu do 15. st., etnografická sbírka); mešita Ibrahima Beye (r. 1432; jedinečný interiér a hrobka donátora), mešita Ak Tekke (14.-16. st., mohutná kupole nad centrálním půdorysem) MADENŞEHRI/ BINBIRKILISE (“tisíc a jeden kostel”) zcela výjimečné klášterní město na severním úpatí sopky Karadag (2 288 m); první výzkumy proběhly až v r. 1904 (základy helénistického a později římského města); v nedávnem období byla podrobněji zmapována historie 14 raně křesťanských a byzantských kostelů a klášterů; dnešní vesnice Madensehir na místě ant. BARATY - ruiny tzv. biskupské baziliky (trojlodí s dobře zachovalou apsidou, mohutné kamenné klenby); římsko-byzantská exedra (torzo stavby neznámého určení); byzantské domy a cisterny ÜÇKUYU KÖYÜ pod vrcholem sopky; na chetitské platformě několik byzantských kostelů a klášterů (fragmenty mramorových obkladových desek s reliéfy, torza nástěnných maleb, jedinečné vyhlídky do krajiny) KAZIMKARABEKIR malebné ospalé městečko na severním úpatí sopky Özyurt Dagi (2 481 m); nově opravená mešita Merkez Büyük (13. st., seldžucký půdorys, fragmenty původních kaligrafických znaků) KONYA

pondělí 11.4.

KONYA (IKONION) jedno z nejvýznamnějších měst centrální Anatolie, spojované především s osobností a odkazem Mevlány /Džalál ad-Dín Muhammad Rúmího (1207-73),  významného představitele súfismu (duchovní postoj, spiritualita islámu zahrnující etiku, estetiku a vzory každodenního chování) a zakladatele sekty tančících dervišů; mešita Selima II. (kolem r. 1570, pravděpodobně dílo některého žáka arch. Sinana; inspirována chrámem Hagia Sophia v Istanbulu, dvojice „tužkových“ minaretů, v int. svazčité sloupy a elegantní mihráb); areál Mevlánova muzea: nově upravený prostor zahrady s vyhlídkami na architekturu; starý hřbitov kolem mešity - náhrobky a kenotafy významných následovníků Mevlány, příslušníků vysoké lokální šlechty, literátů a básníků (mj. Hürrem Paša, Sinan Paša, Fatma Hatum, Mehmeta Bey, Mohammed Ikbal); Brána Čeleby, nádvoří se dvěma fontánami; hrobka Mevlány a jeho rodinných příslušníků a významných žáků, Stříbrná brána, rituální hala Sémy; kolem nádvoří Tekke - jednotlivé dervišské cely (dnes instalace artefaktů souvisejících se životem komunity); mešita Piri Mehmed Paša (r. 1523, pozoruhodné klenby pod kupolí, mihráb s reliéfy); elegantní mešita Aziziye (19. st., prosvětlený interiér, barokní fasáda a minarety); nově opravené ulice kolem bazaru (pravidelný urbanismus a pestrá nabídka orientálního zboží); mešita Kapu na místě původní brány (1658-1867, výrazné arkády na průčelí, prostorný příjemný interiér s dominantní modrou barvou, neobvyklé použití dřevěných obkladů); mešita Şerafettin s hrobkou (r. 1636), lázně Mahkeme (r. 1754, stále funkční); mešita a hrobka Šams-i Tabriz (jednoduchý archaický int., dřevěné tribuny); seldžucká mešita Iplikči (r. 1202, masivní pilíře, obdélníkový půdorys, cihlová fasáda a minaret); madrasa Sirçali (v otevřeném nádvoří kombinace cihlových obkladů a keramiky); Archeologické muzeum - mimořádně kvalitní nálezy z období od 8000 př.Kr. do 5. st. (římské sarkofágy s jedinečnými reliéfy v tzv. sidmarském stylu, mozaiky ze 3. st., antické sklo a keramika, architekton. fragmenty, náhrobní stály, sloupy, předměty z mnoha neolitických telů v okolí - mj. objekty a idoly z Catal Hüyük ad.); madrasa Ince Minareli (od r. 1267, výrazná reliéfní výzdoba na průčelí a minaretu); pahorek Alaeddin: archeologický areál staršího osídlení a hrobky seldžuckých sultánů (mj. Kilič Arslan I. a II.); madrasa Karatay (podle čas. možností) r. 1251, dnes Muzeum obkladových fragmentů; volný program

úterý 12.4.

KONYA volný program; fakultativní výlet č. 1: SILLE malebné horské městečko severozápadně od Konyi (oblíbené místo turistických víkendových výletů) s mnoha opravenými a rekonstruovanými otomanskými domy, mosty a historickými objekty ze 16.-19. st.; v lokalitě Subaşi - klášterní komplex archanděla Michaela (tzv. Velký kostel) postaven pravděpodobně již v 5. st. Byzantinci (podle legendy ho založila již v r. 327 sv. Helena na cestě do Jeruzaléma) na půdorysu řeckého kříže, nedávno kompletně opravený (funkční až do r. 1922); v okolí mnoho viditelných jeskynních pousteven a nekropolí původní řecké komunity (žila zde nejméně 800 let, do r. 1924) a komunity stoupenců súfismu; jízda do horské sopečné oblasti jižně a jihozápadně od Konyi - místa neolitických telů a skalních svatyní HATUNSARAY / LYSTRA významné historické místo (genius loci) zmiňované několikrát v Novém zákoně v souvislosti s návštěvami sv. Pavla a sv. Barnabáše; jedná se o dosud neprozkoumanou oblast (první pokusy o výzkum proběhly v r. 1907 - W.M. Ramsay) kolem mohutného neolitického telu, v r. 6 př.Kr. celá oblast zařazena Římany do Colonia Iulia Felix Gemina, propojena novou silnicí s Ikonií GÖKYURT / KILISTRA horské městečko obklopené skalnatými útesy spojované s návštěvou sv. Pavla; osídlení doloženo od 5. st. př.Kr. (lokalita na perské Královské cestě), později helénistické městečko, Byzantinci vybudováno množství obydlí, skladů, stájí a kostelů přímo ve skalním sopečném masivu (Hac Kilise ad.) KONYA; volný program; fakultativně: večerní představení dervišských tanců (program a cena budou upřesněny přibližně 6 týdnů před odletem)

středa13.4.

KONYA - BEYŞEHIR (antická MISTEA) na břehu jezera Beysehir Gölü (ant. Koralis), později nevelká osada zal. Keykubadem I. (1219-36) jako obchodní stanice mezi Alanyí a Konyou; ve staré části města na břehu jezera jedinečná mešita Eşrefoglu - jeden ze seldžuckých “divů sakrální pevnostní architektury” (předběžný zápis do seznamu UNESCO): 32x47 m, dokončena r. 1299 na jednoduchém půdorysu, strop podepřen 42 původními cedrovými sloupy a pilíři na kamenných patkách, nádherný inkrustovaný mihráb, minbar z ořechového dřeva, uprostřed mešity jímka pro led a sníh (zaručoval vlhkost pro stabilitu dřevěných prvků stavby); součástí architekt. komplexu je hrobka donátora Suleymana Beje (r. 1301) a seldžucký bedesten (13.-17. st.); jízda kolem pravého břehu jezera Beysehir EFLATUNPINAR chetitský reliéf (2. pol. 13. st. př.Kr., 7x7 m, 13 bloků) u pramene nedaleko Beysehirského jezera, kdysi součást seldžuckého paláce YALVAÇ dnes malé město zal. v 11. st. po bitvě u Mantzikertu (r. 1071); na okraji města rozsáhlý archeolog. areál starověkého města ANTIOCHEIA IN PISIDIA (1 235 m n. m.) zal. pravděpodobně Antiochem I. Sótérem ve 3. st. př.Kr. z Magnesie nad Menandrem, ve 2. st. př.Kr. oblast ovládli Římané - velká expanze města (především ve 2. st.); za Byzantinců postaveny velkolepé baziliky připomínající mj. návštěvu sv. Pavla a sv. Barnabáše, město částečně rozebráno na staveb. materiál Turky v 11.-19. st.; antické městské hradby uzavírající plochu 47 ha (délka 3 km, tloušťka 1,5-5,5 m), mohutná hl. brána (postavena v r. 129 na počest císaře Hadriána, opraveno r. 212, v okolí četné fragmenty kvalitních reliéfů); depot kamenných trubek akvaduktu (z výše položených částí města viditelné kamenné oblouky nadzemní části), decumanus maximus, bazilika sv. Pavla (r. 381, 70x27 m), divadlo (kapacita cca 5000 diváků), cardo maximus, hlavní byzantský kostel (4. st.), propylon, Augustův chrám na horní terase (částečně vytesaný do skály, fragment oltáře pro imperiální a zádušní kult) YALVAÇ Archeologické muzeum kvalitní kolekce nálezů od neolitu (mj. soška bohyně plodnosti a úrody - cca 7000 př.Kr., v 10,5 cm), architekt. fragmenty, plastiky, mince, etnografická kolekce AKŞEHIR (ant. PHILOMELIUM) v r. 1190 tudy prošel se svými oddíly i císař Fridrich Barbarossa; seldžucká mešita Ulu (13. st., nádherný původní mihráb, 7 lodí), procházka nově rekonstruovanými ulicemi starého města ÇAY (podle čas. možností) krátká zastávka u madrasy a karavansaraje Taš (13. st.) AFYON ubytování v blízkosti historického centra města 

čtvrtek 14.4.

AFYON (opium) / AFYONKARAHISAR (jméno upraveno v r. 2004) hl. město stejnojmenné provincie, jedna z nejvýznamnějších historických křižovatek Anatolie: chetitská Hapanuwa, Frýgové, Lýdové, Achajmenovci, po dobytí Alexandrem Velikým AKROINON, od 8. st. NIKOPOLIS; od r. 1071 KARA HISAR; 26.8.1922 nedaleko u Dumlupinaru svedena významná bitva - počátek nového Turecka; kolem města jedny z nejvýznamnějších ložisek kvalitního mramoru v Anatolii (Docimeanský mramor, Pavonazzetto) - kromě místní architektury použit v minulosti na mnoha významných stavbách (Řím: mj. Augustovo a Trajánovo fórum, bazilika Aemilia, Martův chrám, bazilika sv. Petra a Pavla; dále mj. Hagia Sophia, Leptis Magna, Diův chrám v Olympii); historické centrum města: Taş Han (seldžucký, upravený v 16.-18. st., dnes přeměněn na krytou kavárnu), mešita Ot Pazari (r. 1590), živé uličky řemeslníků s původní atmosférou kolem trhu, opravené historické domy; významná mešita Mevlevi (původní budova Asitánů s dervišskou halou, školou a muzeem), druhá nejvýznamnější po Konyi (zal. ve 13. st., v int. hrobky významných představitelů súfismu aj., kompletně restaurováno jedním z posledních sultánů v letech 1906-08); velký lázeňský komplex Millet (16.-17. st., kromě dokladů tradiční lázeňské kultury i fotodokumentace archeolog. objektů celého regionu); seldžucká mešita Ulu (1272-07, v jednoduchém působivém int. 40 dřevěných sloupů se zdobenými hlavicemi ve tvaru stalaktitů, „tužkový“ cihlový minaret); Afyonský hrad a pevnost na 226 m vysoké strmé skále - sídlo všech vládců města: Chetitů, Řeků, Římanů, Byzantinců, Seldžuků, Osmanů aj.; procházka po starém podhradí - otomanská dřevěná a hrázděná profánní a sakrální architektura; Archeologické muzeum zal. v r. 1931 - bohaté sbírky zahrnují období od neolitu po byzantskou éru (kultovní objekty, reliéfy, plastiky, mince, architekt. fragmenty ad.); památník bitvy u Dumlupinaru

pátek 15.4.

AFYON volný program; fakultativní výlet č. 2: stará Frýgie I: IHSANIYE dnes malá zablácená turecká vesnička navazující na chetitské a byzantské skalní příbytky, arménské a řecké stavby (původní řecké obyvatelstvo se po výměně v r. 1924 odstěhovalo); procházka po vesnici s vyhlídkami na skalní příbytky; u vjezdu zbytky skalních nekropolí DöGER malá vesnice na kdysi důležité staré karavanní cestě do Afyonu a Ihsaniye; osmanský karavansaraj postavený Muratem II. v 15. st. (dvoupodlažní hostinec s klenutým patrem pro ložnice, dvě sekce pro velbloudy, dveře ve tvaru iwanu; dvě kopule pokryté místním tufem a broušeným kamenem; restaurováno v letech 1991-93); skalní hrobky a kostely kolem jezera Emre Gölü KÜMBET malá pastevecká vesnička v centru jižní Frýgie (název podle typického tvaru seldžucké hrobky na kopci) obklopená desítkami starověkých hrobek z různých období; na skále několik skalních hrobů a svatyní; nádherné výhledy do okolní krajiny plné borovicových lesů a sopečných skal YAZILIKAYA (doslova „popsaná skála“) / MIDASOVO MĚSTO / MĚSTO BOHYNĚ KYBELY dnes malá horská vesnička (1 300 m n. m.) slavného jména pod kdysi významným frygickým městem a nekropolí; místo znovu objeveno britským cestovatelem Leakem v 19. st.; osídlení od 8. st. př.Kr. - 3. st.; rozlehlý areál rozdělen a propojen původním kamenným schodištěm a rampou s  opevněnou akropolí (800x135 m), kultovní a funerální areál - cisterny, tzv. Midasův trůn s nápisy (v 16 m, pravděpodobně svatyně bohyně Kybely), tzv. Skála 40 očí, nedokončená fasáda s frygickými nápisy (7x10 m) AYAZINI (podle časových možností) byzantský skalní kostel obklopený řadou skalních hrobek vytesaných do tufu AFYON

sobota 16.4.

AFYON stará Frýgie II.: jízda kolem lokality ISCEHISAR - největší ložiska velmi kvalitního mramoru v Anatolii (Docimeanský mramor, Pavonazzetto); jízda kolem desítek firem se skladišti a překladišti SEYDILER vyhlídka na skálu s hrobkami KIRKINLER nově upravený vstup ke skále protkané jeskynními obydlími, cisternami a svatyněmi, jedinečné vyhlídky do krajiny kolem Agin Dagi (1 816 m) EMIRDAG - HISARKöY dnes zcela bezvýznamná vesnička kompletně postavená z materiálu kdysi významného starověkého města AMORIUM - jedna z velmi zajímavých archeologických lokalit v Anatolii, od r. 1987-2009 zkoumána oxfordskou univerzitou a Britským archeolog. institutem v Ankaře (R.M. Harisson, Ch. Lightfood aj., v současné době ve spolupráci s Archeolog. muzeem v Afyonu ad.); město zal. ve 3. st. př.Kr. Řeky, později převzato Římany (ražba mincí), prosperovalo za Byzantinců (3 km dlouhé hradby, stavební expanze) až do arabských nájezdů v r. 838 (arab. název HERGEN KALE); aktuální stav vykopávek na telu (vstupní brána, fragmenty oltářů), ve vesnici mj. vykopávky dvou byzant. bazilik a lázní SIVRIHISAR staré město na důležité obchodní křižovatce; seldžucká mešita Ulu (1231-32, přestavby na konci 13. st., 67 dřevěných sloupů - některé s kamennými antickými patkami a hlavicemi z nedalekého Pessinu, dřevěný minbar z r. 1245, minaret 1409-10); v nedaleké vesničce se ve 13. st. narodil Nasreddin Hodža (dodnes nesmírně populární osobnost spojovaná s pohádkami, satirou, anekdotami a lidovou filosofií) BALLIHISAR (PESSINUS) významné chetitské (od r. 1600 př.Kr.) a antické město na řece Gallos; znovuobjeveno Ch. Taxierem v r. 1834 a později zkoumané něm. archeology od r. 1882 (K. Humann), dále intenzivně univerzitou v Gentu (2007-12); jedno z nejvýznamnějších center kultu bohyně úrody v Anatolii; několik chrámů a oltářů, monumentální schodiště, búleuterion, agora, Sebasteion, divadlo, Archeologické muzeum ad. GORDION jeden z nejvýznamnějších archeolog. areálů v Anatolii (předběžný zápis do seznamu UNESCO; první výzkumy zahájeny v r. 1893, A. Koerte) - nálezy z období 2300 př.Kr. - 4. st., 12.-13. st.; největší rozkvět v době staré Frýgie za krále Gordia a Midase (8.-7. st. př.Kr.); lokalita spojována také s legendou tzv. gordického uzlu a Alexandrem Makedonským (333 př.Kr.); Archeologické muzeum zal. v r. 1963, exponáty řazeny podle chronologie a jednotlivých výzkumů z okolí (tumuly a pohřební mohyly); areál pohřebních mohyl (celkem přes 100, prozkoumáno 35): tumulus MM - tzv. Midasova hrobka (8. st. př.Kr., v. 50 m, průměr 300 m; přístupná komora obložená původním dřevem); areál telu Yassihöyük: podrobná prohlídka jednoho z nejlépe prozkoumaných telů (3000 př.Kr.-13. st.) - nový památník bitvy u řeky Sakarye (ext., bitva v srpnu a září 1921, dokončení 2020-21) ANKARA ubytování

neděle 17.4.

ANKARA Muzeum anatolských civilizací nejvýznamnější archeolog. muzeum Turecka - vývoj všech významných civilizací v Anatolii rozdělených do jednotlivých sekcí: paleolit, neolit (7000-5500 př.Kr.), chalkolit (5400-3000 př.Kr.), doba bronzová (3000-2000 př.Kr.), asyrské obchodní kolonie (1950-1750 př.Kr.), Chetité (1700-700 př.Kr.), Frýgové (1200-700 př.Kr.), Urartu (1200-700 př.Kr.), antika ad.; řada nevýznamnějších exponátů pochází z navštívených lokalit během programu; transfer na letiště; odlet do Prahy ve 12:45 hod. (via Istanbul), přílet do Prahy v 18:25 hodin