PRAHA 6 - BUBENEČ vily významných architektů pro významné osobnosti

čtvrtek 30.5.

Procházka kolem bubenečských vil je jednak učebnicí architektury první poloviny 20. století, jednak místem, kde se soustředily zajímavé skupiny osobností z různých společenských vrstev - malíři, sochaři, architekti, bankéři, obchodníci, advokáti…. Pro naplnění svojí představy o kvalitním, pohodlném, výjimečném a reprezentativním bydlení si stavebníci najímali architekty nejrůznějšího stylového zaměření, které také odpovídalo tehdejším moderním trendům.

Novorenesanční Vila Pellé (arch. R. Koukola, 1889-93), po první světové válce zde žil francouzský generál M.C.J. Pellé (velitel fr. mise v Československé republice po první světové válce), v souč. době zde sídlí Galerie Pellé (termínované výstavy); vlastní secesní vila architekta Jana Kouly inspirovaná lidovou architekturou (r. 1895, dekorativní výzdoba fasády - plastika sv. Ivana s laní od S. Suchardy); dvě vily sochaře Stanislava Suchardy ve stylu anglického venkovského sídla (arch. F. Schaffler, arch. J. Kotěra, hrázděné štíty, polygonální arkýřové okno, vysoké komíny ad., r. 1896, 1904); vlastní secesní vila architekta a malíře Karla V. Maška (dřevěné štíty, dekorativní motivy na fasádě ovlivněné lidovou architekturou navržené majitelem - mj. Madona s dítětem, r. 1901); nově opravená vila právníka Jana Náhlovského - prohnutá sedlová střecha, výrazná barevnost, inspirace lidovou a angl. venkovskou architekturou (arch. D. Jurkovič, r. 1907); Marešova vila (arch. M. Blecha, r. 1910); jedinečná funkcionalistická vila manželů Kapsových z režného cihelného zdiva (arch. O. Novotný, na půdorysu řeckého kříže; původní interiéry navrženy A. Loosem, r. 1928); aktuálně zcela přestavovaná vila malíře a grafika Alfonse Muchy (arch. B. Hübschmann, r. 1925); vila malíře Františka Tavíka Šimona (arch. F. Kavalír, r. 1923; dekorativní výzdoba fasády - vlastní malby majitele); Sternova vila (arch. K. Geisselreiter, arch. M. Spielmann, r. 1914, 1924); Bondyho vila (arch. m. Blecha, r. 1913, přestavba arch. A. Foehr a arch. B. Kozák); Jahnova vila (arch. V. Pilc, r. 1921); pozdně secesní vila císařského rady a továrníka Huga Sieburgera (arch. B. Hübschmann, r. 1908); velká rodinná vila Antonína Tilleho (arch. K. Hilbert, r. 1922, rozmanitý půdorys, mansardová střecha, rozlehlá zahrada); novobarokní klasicizující vila bankéře Otto Petschka (arch. Max Spielmann, 1924-30, dnes rezidence velvyslance USA, rekonstrukce 2011-13); vila Bohumila Bořkovce; vila Marianny Gellertové-Petschkové, dnes součást pobočky Památníku národního písemnictví (arch. M. Spielmann, r. 1927, rekonstrukce od r. 2017); Lannova vila (pro Vojtěcha rytíře Lannu ml., arch. I. Ullmann, A. Barvitius, r. 1847; jedna z prvních ryze novorenesančních staveb v Čechách s toskánskými sloupy, pompejskou výzdobou a vnitřním i vnějším dekorem, nově upravená zahrada s altánem); vlastní vila režiséra a herce Otomara Krejči (arch. V. Machoninová, r. 1969); Krausova-Perutzova vila (arch. J. Kotěra, r. 1907, reliéfy S. Suchardy); rodinná funkcionalistická vila obchodníka Richarda Gibiána (arch. J. Krejcar, r. 1927)