VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ

středa 13.4.

místo setkání: Václavské náměstí č. 785 - před Palácem a pasáží U Stýblů (Alfa) v 15:50 hodin; spojení - metro A a B, stanice Můstek; tramvaje č. 3, 6, 9, 14, 24, stanice Václavské náměstí, mapy.cz/s/gocanuhumu

Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, Rossmarkt, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh) je jedno z hlavních a největších náměstí v Praze a v ČR (750 m dlouhý a 60 m široký bulvár, procházející Novým městem a přes bývalou Koňskou bránou spojující bránu Staré Město a později vzniklé Vinohrady). Má nejen význam dopravní, i když dnes nešikovně potlačený, ale také obchodní, zábavní i politický. V roce 1348 ho založil král Karel IV. jako rozsáhlé tržiště; dnes je významnou přehlídkou vývoje české architektury od poloviny devatenáctého století do současnosti.

Počátkem dvacátého století se v Praze vyvinul pojem „zábavní palác“, v okolních zemích neobvyklý. Velkorysé budovy nabízely v podzemí kina a zábavní podniky, v přízemí zajímavé možnosti společného stravování, v prvních patrech velké taneční kavárny a v dalších podlažích byty, kanceláře nebo hotelové pokoje. Tyto stavby dodnes existují, jejich role se však až na výjimky zcela změnily. Také klasické obchodní domy prošly bouřlivým vývojem, na řadě míst byly nejen přestavěny, ale někdy dokonce zdemolovány a nahrazeny novostavbami. Celé náměstí tak nabízí vzrušující příběh stavebního rozvoje, podnikání, ale také zmaru a nedosažených cílů a promarněných možností...

zábavní paláce: Alfa (Palác U Stýblů) s velkokapacitním kinem, nočními podniky, prodejnami, velkokavárnou a divadlem (arch. L. Kysela, J. Jarolím, R. Wells, 1926-29); Adria s kinem, zábavní jeskyní a hotelem (arch. J. Zika, od r. 1789, přestavba 1925-28); Juliš s kinem, revuálním divadlem, cukrárnou, taneční velkokavárnou a hotelem (arch. P. Janák, r. 1931); Vašata s velkým jídelním automatem, restaurací, revuálním nočním podnikem a hotelem (arch. J. Kotěra, r. 1925); Lindt s velkou kavárnou, nočním podnikem, obchodní pasáží (arch. L. Kysela, r. 1927); Koruna s legendárním jídelním automatem, kinem a lázněmi s plaveckými bazény (arch. A. Pfeiffer, r. 1914); Ambassador s kinem, obchodní pasáží, velkokavárnou a revuálním divadlem (arch. R. Klenka a F. Weyr, přestavba v r. 1924); Avion (Palác Luxor) s kinem, velkokavárnou, dvěma nočními podniky, obchodní pasáží a střelnicí (arch. B. Kozák, r. 1926), Gaumont s kinem, obchodní pasáží a systémem rybáren (arch. B. Bečka, r. 1928); Fénix s kinem, velkokavárnou, obchodní pasáží a nočním podnikem (arch. F. Ehrmann, J. Gočár, r. 1928); Rokoko a Šupichovy domy s kinem, divadlem, kavárnou, obchodní pasáží, nočním podnikem a prostory největšího pražského zábavního a obchodního centra (arch. E. Králíček, M. Blecha, 1917-20); Lucerna s kinem, velkým víceúčelovým sálem a dalšími společenskými sály, revuálním divadlem, obchodními pasážemi, velkokavárnou, jídelním automatem a velkou restaurací (arch. V. Havel, S, Bechyně, 1913-17); kancelářské a bankovní stavby: nárožní kancelářská stavba s kavárnou Palác Ligna (arch. J. Sakař, O. Polívka, J. a K. Fišerovi, r. 1914); budova Vídeňské bankovní jednoty (arch. J. Zasche, r. 1906); Riunione Adriatica di Sicurtá (arch. F. Ohmann, O. Polívka, r. 1895); Komerční banka s Vomáčkovým lahůdkářstvím (arch. F. Roith, 1929-31); obchodní domy: Peterka s chráněnou pozdně secesní fasádou (arch. J. Kotěra, r. 1923); Adam (arch. E. Králíček, M. Blecha, r. 1899); Baťa funkcionalistická stavba v typickém baťovském stylu (arch. F.L. Gahura, J. Gočár, L. Kysela, 1928-29); nárožní stavba s obchodními jednotkami EUROPALACE (arch. M. Kotík, Omicron, r. 2004); Löbl textilní obchodní dům s výraznou reklamní fasádou (arch. F. Buldra, r. 1915), dnes New York - ČKD s čtyřpodlažními obchodními prostorami (arch. A. a J. Šrámkovi, r. 1975); Diamant (arch. F. Buldra, r. 1895, dnes C&A, r. 2010), Darex (arch. V. Bašta, r. 1995), Praha (arch. J. Stockar, 1926-29), dnes Van Graaf (r. 2010); Družba (arch. V. Klimeš, R. Růžička, 1970-76), Dům potravin (arch. J. Grontvald, A. Chvalina, 1954-57) a Prokop a Čáp - Dům módy (arch. V. Hrubý, 1954-56); hotely: Zlatá husa s kavárnou (arch. M. Blecha, r. 1910); Šroubek výjimečná secesní realizace s kavárnou (arch. A. Dryák, B. Bendelmayer, r. 1906); Meran (arch. A. Dryák, 1903-05); hotel Jalta s kavárnou a nočním podnikem, výjimečná realizace kultivovaného socialistického realismu (arch. A. Tenzer, 1955-57); kultovní stavby s celospolečenským významem: Národní muzeum (arch. J. Schulz, 1885-1890) - stavební i významová dominanta Václavského náměstí; bývalé Federální shromáždění (arch. K. Prager, r. 1975) vybudované jako nástavba nad bývalou Peněžní burzou (arch. J. Rössler, r. 1938)