MOSKVA, knížecí Vladimir, Sergijev Posad…

pátek 19.8.

odlet z Prahy v 08:50 hodin, sraz účastníků v 07:20 hod. na letišti V. Havla v Praze (odletová hala Terminálu 2, 2. podlaží, pulty vlevo od vchodu E), přílet do Moskvy na letiště Šeremetěvo ve 12:25 hodin  m. č., transfer do hotelu; MOSKVA sovětská: sovětské výstaviště Vsjerossijskij - dříve Výstaviště hospodářských úspěchů SSSR VDNCH zal. r. 1939, komplex budov, zahrad, bulvárů a fontán; zamýšlená výkladní skříň komunistického ráje, dnes unikátní skanzen neuskutečněných vizí a utopií - ukázka sovětského monumentalismu v architektuře a formování veřejného prostoru; mj. sousoší dělník a kolchoznice (V. Muchina, r. 1937 pro Pařížskou světovou výstavu, výška 25 m), fontána Družba národů (projekt K. Topuridze, r. 1954), Kamenný květ (K. Topuridze, P. Dobrynin, r. 1954), pavilony jednotlivých svazových republik, průmyslových a zemědělských odvětví a disciplín vědy a umění: Ukrajina (r. 1937), Uzbekistán (r. 1954), Karélie (r. 1954); model rakety Vostok, Alej kosmonautů, Památník pokořitelům kosmu (A. Krandijevský, r. 1964); Moskevské metro - nejvytíženější systém metra na světě budován od r. 1935; nevýznamnější a architektonicky nejzajímavější stanice: Kyjevská (r. 1954), Novoslobodská (r. 1952, 32 vitráží), Běloruská (r. 1952), Novokuzněcká (plastiky a basreliéfy s vojenskou tématikou, unikátní mozaiky z Frolovovy petrohradské dílny), Konsomolská (r. 1952), Náměstí revoluce (r. 1938), Arbatská (r. 1953), Majakovská (r. 1938, styl Arc Deco), Divadelní (neoklasicistní s majolikovými obklady); volný program

sobota 20.8.

MOSKVA kupecká a chrámová: pěší prohlídka města: Kitaj gorod jedno ze tří starobylých opevněných měst na území Moskvy; staré obchodní centrum (zal. r. 1538), fragmenty kitajgorodské pevnostní zdi (r. 1535), Zaikonospaský klášter (ext. zal. B. Godunovem, r. 1600, přestavby 1660, 1701-37), klášter Zjevení Páně (ext. jeden ze 4 nejstarších klášterů Moskvy zal. knížetem Danilem r. 1304, současná podoba přestavba 1. pol. 18. st., místo založení slavné slovansko-řeckolatinské akademie - prvního vysokého učení na Rusi, r. 1687), kostel sv. Trojice v Nikitnikách (ext., podle G. Nikitnikova, r. 1626, jeden z pilířů Moskevského kupeckého baroka, architektonický vzor pro řadu moskevských kostelů poloviny 17. st.), Nikolská ulice stará moskevská obchodní třída (od 17. st., místo aristokratické zástavby), Ilinka třída bývalých vyslanectví (více než 1500 diplomatických pracovníků v 19. st.), Gostinnyj dvor (arch. G. Quarenghi, r. 1803), budova burzy (r. 1879), Varvarka název dle kostela sv. Varvary, zástavba od 14. st., rezidence bojarů Romanovců (ext. od r. 1597, palác rodu do vládní éry), Znamenský klášter (1629-31), Rudé náměstí nejvýznamnější náměstí Moskvy (původně sanitární zóna mezi jednotlivými moskevskými městy, zal. Ivanem III., dnes symbol Ruska, v minulosti místo monstrózních přehlídek a manifestací, hromadných poprav, carských korunovací i městských trhů), památník Mininovi a Požarskému - vůdci povstání proti polsko-litevským okupantům z r. 1612 (sochař I. Martos, r. 1818), Spasitelova věž (hlavní brána do Kremlu, P. Solari, r. 1491), Pokrovský chrám na valech známý jako chrám Vasila Blaženého (asi podle projektu P. Jakovleva, r. 1555-61, přestavba v 17., unikátní církevní stavba - 8 samostatných kostelů) soukromá modlitebna cara Ivana IV.: kryté ochozy, barevné struktury kupolí, šatrová schodiště), zvonice Pokrovského chrámu (r. 1680); nákupní centrum GUM (historizující arch. 19. st. ve stylu Moskevské Rusi, projekt A. Pomeranceva, V. Šuchova, 1891-93), nekropole u Kremelské zdi (osobnosti sovětského politického, kulturního, vojenského a vědeckého života, mezinárodního komunistického hnutí, od r. 1917), Leninovo mausoleum (A. Šusev, r. 1929), brána Zmrtvýchvstání (A. Milano, r. 1535, obnovena r. 1995), Kazaňský chrám (původně r. 1625, obnoven r. 1993); Státní Historické muzeum historizující styl Moskevské Rusi (arch. V. Sherwood,  1875-81), numismatická sbírka (takřka 2 mil. exponátů), liturgická malba, užité umění východních Slovanů, umění východní Evropy doby bronzové, Skytské umění, tematicky laděné interiéry ad.; Divadelní náměstí: Velké divadlo jedna z nejvýznamnějších operních a baletních scén světa (zal. r. 1776, arch. J. Bové, r. 1825 přest. ve stylu vrcholného klasicismu, interiéry A. Cavos, 1854-56, plastika čtyřspřeží nad vchodem P. Clodt), secesní hotel Metropol (arch. W. Walcot, L. Kekušev, N. Ševljakov, 1889-05); dochovaný urbanismus moskevské buržoazie 19. st. na Neglince: Petrovská pasáž (S. Kulagin, 1903-06), Dům moskevské Kupecké společnosti (A. Kaminskij, 1887-89); Tverská ulice hlavní obchodní třída Moskvy (od 12. st. na spojnici mezi Moskvou, Tverem a Novgorodem), rušné centrum kulturního, obchodního a společenského života: Anglický klub (místo setkávání moskevských elit, 18. st., přestavba ve vrcholném klasicismu po r. 1812 - D. Gilardi), vydavatelství Ruské slovo (arch. Erichson, 1904-05), kostel narození Bohorodičky v Putinkách (další z význačných příkladů moskevského baroka, r. 1652)

neděle 21.8.

MOSKVA knížecí a klášterní (autobusem): Novospaský mužský klášter jeden z nejvýznam. pravoslavných klášterů spjatý s dynastií Romanovců (zal. r. 1490 Ivan III., současný komplex budov z let 1645-49, klášterní zeď r. 1640-42), Preobraženský chrám (1645-49, na příkaz Michala Fjodoroviče), Pokrovský chrám s refektářem (r. 1670) KOLOMENSKÉ (památka UNESCO) letní sídlo ruských knížat a carů na strategické vyvýšenině u zákrutu řeky Moskvy na staré cestě do Kolomny, první zmínka r. 1336; soubor světských, církevních i hospodářských staveb z dob Moskevské Rusi, spojený s raným vývojem Moskevského státu: Chrám Nanebevstoupení Páně tzv. Bílý sloup (1528-32, první chrám na Rusi v šatrovém stylu), rozvoj spojen především s carem A. Michajlovičem (druhý car rodu Romanovců, vláda r. 1645-1676, Kolomenské učinil letním sídlem), velkolepý Dřevěný palác Alexeje Michajloviče (ext., původně 270 místností, 1667-68, obnoven r. 2010 podle původních dochovaných plánů); slavná ikona Kazaňské Matky Boží v Kazaňském chrámu (1649-53); Přední brána (1671-73), kostel a zvonice sv. Jiří (pol. 16. st.), Spasitelova brána a vodovodní věž (r. 1675), Donský klášter (zal. r. 1591 F.I. Ivanovičem, jeden ze tří nejvýznamn. klášterů na území Moskvy, cíl carských poutí), Velký chrám (r. 1698, unikátní pův. italské Claudiho fresky, ikonostas v tzv. Frjažském stylu), klášterní zeď (1686-11), Tichvinský kostel (1713-14), Západní zvonice (r. 1753), Nekropole Donského kláštera (pohřbeni mj. A. Děnikin, A. Solženicyn, N. Žukovský, V. Ključevský ad.), v komplexu kláštera se dnes nacházejí nejcennější zachráněné plastiky ze zbořeného chrámu Krista Spasitele; ženský Novoděvičí klášter (památka UNESCO) největší klášterní komplex Moskvy (zal. Vasilijem III. r. 1524), duchovní pevnost Ruska a rezidentura careven vdov a odpadlic (I. Godunova, S. Alexejevna), unikátní obrané prvky - 12 věží ze 17. st. ve stylu vlaštovčích ocasů, zvonice (Moskevské baroko, J. Buchvostov, r. 1690); hlavní chrám Smolenské Matky Boží o pěti kupolích (zřejmě A. Frjazin, 1524-25), původní ikonostas ze 17. st.); Novoděvičí hřbitov (zal. v 16. st.) původně jako místo posledního odpočinku nevelké moskevské aristokracie, kupců a duchovních, dnes ruský „Slavín“ - pohřbeny významné osobnosti, mj. F.I. Šajlapin, V.V. Majakovskij, A.P. Čechov, N.V. Gogol, M. Bulgakov, D.D. Šostakovič, V.M. Molotov, N.S. Chruščov; volný program

pondělí 22.8.

MOSKVA volný program; fakultativní výlet č. 1: SERGIEV POSAD (památka UNESCO) nejvýznamnější ruské duchovní centrum; Troicko - Sergijevská Lávra zal. r. 1337 světcem S. Radoněžským, r. 1742 udělen status Lávry), komplex více jak 50 církevních i světských staveb z 15.-19. st.): Trojický chrám nejstarší a ústřední chrám Lávry (1422-23, ikonostas A. Rubljov a Danilo Černý, původ. součástí slavná ikona sv. Trojice - dnes v Treťjakovské galerii), Nikolský kostel (r. 1522), Chrám sv. Ducha (arch. mistři Pskovští, r. 1476), Uspenský chrám dle Kremelského vzoru (1559-85, hrobky Godunových), kostel sv. Jana Křtitele nad klášterními vraty (1693-99), klášterní refektář s kostelem sv. Sergeje jedna z nejvýznamnějších ukázek moskevského baroka (1686-92, pozlacený vyřezávaný ikonostas ze 17. st., nástěnné malby z 19. st.), Michejevský kostel (r. 1734), Smolenský kostel (arch. D. Uchtominský, 1746-48), komnaty patriarchy (r. 1778), klášterní zvonice - architektonická dominanta celého areálu (arch. D. Uchtominský a I. Mičurin,  1741-70, v 88 m, 42 zvonů, nejtěžší 72 tun), klášterní Příjímací dům (r. 1892), nemocniční korpus (r. 1890, dnes sídlo Moskevské duchovní akademie), Pokrovský chrám (r. 1870), klášterní konírny a kovárna (r. 1892), klášterní obchody (1902-06), klášterní zeď a věže (16 -17. st.), krátká zastávka v městečku Radoněž (úzce spjato se životem světce S. Radoněžského) MOSKVA Moskva Citi hypermoderní obchodně-obytný komplex (od r. 1992), Fili (místo slavné vojenské porady, která následovala po bitvě u Borodina r. 1812), chrám Pokrovu Bohorodičky ve Filách (ext., v tzv. Naryškinském stylu, pozoruhodná centrála s řadou, ve své době, zcela nových konstrukčních i uměleckých prvků, r. 1694), Vítězný oblouk na Kutuzovovském prospektu (arch. O. Bové, r. 1834); Park vítězství (otevřen r. 1995,  věnovaný válečným letům 1941-45): Monument vítězství (arch. Z. Cereteli, r. 1995), chrám sv. Jiřího vítězného (arch. A. Poljanský, r. 1995), Lomonosova Moskevská státní universita hlavní komplex budov na Vrabčích horách, mrakodrap ve stylu Stalinské gotiky (L. Rudněv, dokončeno v r. 1953, do r. 1990 nejvyšší budova v Evropě), botanická zahrada, observatoř, rozsáhlý park a vyhlídka na centrum Moskvy s dalšími šesti „sestrami“ - dominantami Stalinské výškové architektury, Kutuzovský prospekt, hotel Ukrajina (arch. A. Mordvinov, r. 1953-57), Dům vlády RF (tvz. ruský „Bílý Dům“, arch. Čečulin, r. 1965-79)

úterý 23.8.

MOSKVA chrám sv. Klimenta (r. 1769, barokní pětihlavý chrám vystavěný dle projektu D. Trezzini), Treťjakovská galerie zal. kupcem P. Treťjakovem r. 1856; jedna z největších sbírek ruského výtvarného umění na světě (hlavní budova arch. V. Baškirov dle námětu V. Vasněcova, 1900-03, historizující styl Moskevské Rusi); podrobná prohlídka: rozsáhlá sbírka ikon (11.-17. st. včetně Rubjlovovy Svaté trojice či Vladimirské ikony Matky Boží, ikon S. Ušakova a Dionýsa Moskevského), největší kolekce děl ruských peredvižniků (jádrem kolekce tvorba I. Repina, V. Surikova a V. Vereščagina, dále zast. díla V. Perova, I. Kramského, G. Mjasojedova, K. Savického, V. Makovského, N. Kasatkina, V. Vasněcova, A. Sevrasova, I. Šiškina, V. Polenova aj.); komplexní sbírka ruského malířství konce 19. a počátku 20. st. (mj. I. Levitan, M. Vrubel, V. Serov, K. Korovin, M. Nestěrov, B. Kustodijev, N. Rerich aj.); umění sovětské epochy (např. I. Brodskij, P. Korin, J. Nikoladze, M. Savický, N. Tomský, J. Pimenov, S. Čujkov, T. Salachov, B. Ugarov aj.); palácový a parkový komplex CARYCINO nejvýznamnější památka tzv. Ruské gotiky, největší evropská pseudogotická stavba 18. st. (zal. r. 1774 na příkaz Kateřiny II., M. Kazakov a V. Baženov, komplexní rekonstrukce r. 2007);  Velký caricynský palác (arch. M. Kazakov, 1786-96, hlavní reprezentační objekt), Velký most (arch. V. Baženov, 1778-84), Figurální most (1776-78), Kavalerijský korpus (arch. V. Baženov, 1776-85), Operní dům (arch. V. Baženov 1776-78), Oblouková galerie a oranžerie (1784-85), Kuchyňský korpus (arch. V. Baženov,  1784-85), Malý palác (arch. V. Baženov, 1776-78), Anglický park; volný program

středa 24.8.

MOSKVA volný program; fakultativní výlet č. 2: MOSKVA CARSKÁ: celodenní podrobná prohlídka Moskevského Kremlu (památka UNESCO), první zmínka r. 1147, nejstarší část města a unikátní komplex světské, duchovní i fortifikační architektury; Kremelské věže: Beklemiševská (M. Ruffo, r. 1487-88), Senátní, Nikolská, Borovická a Arsenální (P. Solari, r. 1491), Vodovodní a Trojická (A. Milano, r. 1495), 2,5 km dlouhá Kremelská zeď (pevnostní přestavba ve stylu Quattrocenta, 1485-95); Chrámové náměstí: Chrám Zesnutí Bohorodičky - Uspenský chrám (první kamenný kostel Moskvy, A. Fioravanti, 1475-79), Archandělský chrám (knížecí a carská nekropole) a zvonice Ivana Velikého (ext. vrchol italské přestavby Kremlu, 1505-08), Chrám Zvěstování (Blagověščenskij sobor, 1484-89, unikátní ikonostas A. Rubljova a Theofana Řeka), Kremelská zbrojnice a pokladnice (arch. K. Ton, byzantský styl s neorenesančními prvky,  1849-51), unikátní sbírka liturgických předmětů, ikon, šperků (manufaktura Fabergé, ruské zlatnické dílny 12.-19. st.), jedinečná sbírka ruského užitého umění (11.-19. st., více než 4 000 exponátů), sbírka zbraní, vojenských vyznamenání, oděvů a carské výbavy (mj. slonovinový trůn Ivana IV. z r. 1547, Monomachova čapka), sbírka carských saní a kočárů; OJEDINĚLÁ MOŽNOST PROHLÍDKY BĚŽNĚ NEPŘÍSTUPNÝCH INTERIÉRŮ: Velký kremelský palác (projekt pod vedením K. Tona, r. 1838-49, hlavní ceremoniální sály užívané při carských korunovacích a inauguraci prezidenta RF - Svatojiřský sál, sál sv. Ondřeje, Vladimirský sál), Diamantový palác nejstarší světská budova Kremlu (arch. M. Ruffo, P. Solari, r. 1487-91), Velká síň - hlavní reprezentační prostor moskevských knížat a ruských carů, místo konání audiencí a hostin, unikátní malby v interiéru, pozoruhodný centrální sloup ve středu prostoru o téměř 500 m2), Těremný palác (arch. Konstantinov, Ušakov, Ogurcov, Šarutin, 1635-36 ve staroruském stylu, soukromé carské komnaty - barevná symfonie ruských vzorů, kachlová kamna s tradičními motivy květin a obrazců, působivá atmosféra a hra světel, malby pod vedením S. Ušakova), neoklasicistní budova Senátu (ext. M. Kazakov 1776-87), chrám Uložení roucha přesvaté Bohorodičky (1484-95, mistři Pskovští, do r. 1655 sídelní chrám Patriarchy), chrám Dvanácti apoštolů a palác Patriarchy (arch. vývoj od vlády B. Godunova, r. 1635-56), Car Dělo (mamutí dělo odlité A. Čechovem r. 1586 pro cara Fjodora I., dekorativní lafeta dle projektu A. Briullova a de Wittea, r. 1835), Car Zvon (obří 202 tunový zvon, 1733-35); Sovětská vojenská akademie a Státní kremelský palác (do r. 1992 Sjezdový kremelský palác, arch. M. Posochin, r. 1961, sovětský funkcionalismus), budova Arzenálu (ext., arch. M. Kazakov, klasický styl s byzantskými prvky); okolí Kremlu: Alexandrovský park (klasicistní projekt J. Bové, 1820-23), Italská grotta, obelisk 300. let dynastie Romanovců; budova Manéže (projekt A. Betankur, ruský empír, r. 1817, fasáda J. Bové, r. 1824-25), pomník maršála Žukova (návrh sochaře V. Klykova, r. 1995); volný program

čtvrtek 25.8.

MOSKVA aristokratická (autobusem) krátká zastávka před rezidencí v OSTANKINU (v souč. době v rekonstrukci, nejvýznamnější moskevské sídlo dynastie Šeremetěvových), chrám sv. Trojice v Ostankinu (r. 1677-1692, Moskevské baroko s dominujícím symetrickými formami); rezidence KUSKOVO sídlo hrabat Šeremetěvových, centrum ruských dramatických a hudebních forem, komplex budov v klasicistním stylu, projekty tzv. nevolnických architektů, rozsáhlý anglický park a francouzská zahrada: Velký palác (arch. K. Blank, 1769-75, původní interiéry vč. kolekce portrétů carské rodiny a dynastie Šeremetěvových), Italský dům (arch. J. Kolorginov,  1754-55), Holandský dům (r. 1749), Grotta (arch. F. Argunov,  1755-61), pavilon Ermitáž (1765-67), Velká kamenná oranžerie (1761-63), Spasitelův kostel (1737-39), Muzeum keramiky (základem sbírka A. Morozovova, více jak 50 000 exponátů; antická kolekce, orientální keramika, empírový egyptský servis, sbírka ruského porcelánu 18.-20. st.); rezidence KUZMINKI od poč. 18. st. moskevské sídlo hrabat Stroganových, od pol. 18. st. knížat Golycinů, dodnes zachována řada budov v příkladném ruském klasickém slohu: unikátní budova knížecích koníren (r. 1805. arch. D. Gialdri, plastiky zkrocení hřebce r. 1846), chrám Matky Boží Blacherniotissy (arch. R. Kazakov v klasickém stylu, 1784-87); návrat do centra Moskvy: vila Morozovova (ext., arch. V. Mazyrin, pozoruhodná ukázka moskevské secese, r. 1895-99), vila Rjabušinských (ext., arch. F. Šechtěl, 1903-06, moskevské secese, dnes muzeum M. Gorkého), budova ministerstva zahraničí (arch. M. Minkus, V. Gelfreich), Starý Arbat - původně Možajská cesta, zmiňovaná od poč. 15. st., dnes pěší zóna; Mosprojekt 2 (arch. M. Posochin, A. Gutnov, r. 1974-86), centrum kulturního života Moskvy a sídlo významných společností, vydavatelství atp. (byt B. Okudžavy a A.S. Puškina, za sovětské éry významné centrum undergroundu); volný program

pátek 26.8.

MOSKVA chrám Vzkříšení Krista v Kadaších (r. 1695), Velký kamenný most (A. Ščukov, N. Kalmykov, r. 1938), Dům na nábřeží (arch. B. Iofan, přelomové dílo sovětského konstruktivismu, 1927-31; bydliště sovětské elity mj. M. Tuchačevského, N. Chruščova, A. Mikojana, I. Bagramjana, G. Dimitrova, G. Žukova aj.); Kremelské a Sofijské nábřeží: pozůstatky městské šlechtické zástavby 19. st.: empírový Lobkovův dům (r. 1816), městská rezidence „cukrového krále“ P. Charitoněnka (arch. V. Zalesský, F. Šechtěl, 1891-93), kostel sv. Sofie (arch. N. Kozlovský, 1862-68), stará budova Moskevské univerzity (ruský klasicismus, projekt „Chrám vědy“ M. Kazakova, 1786-93), Paškův dům význačný příklad ruského klasicismu (arch. V. Baženov, r. 1784-86), budova Ruské státní knihovny (sovětský konstruktivismus, arch. V. Gelfreich a V. Ščuk, 1928-41), chrám Krista Spasitele největší pravoslavný chrám světa (arch. K. Ton, 1839-83, obnoven r. 2000, velkolepá výzdoba interiérů, původně malby Surikova, Vasněcova aj., soubor monumentálních kamenných reliéfů), sídelní chrám patriarchy Ruské pravoslavné církve a memoriální chrám triumfálního vítězství nad Napoleonem r. 1812-13, Státní Puškinovo muzeum výtvarných umění - otevřeno do 21:00 (arch. R. Klein, r. 1896-12) bývalé Imperátorské muzeum Alexandra III., dnes jedno z nevýznamnějších světových muzeí: cca 700 000 exponátů: vynikající archeologická kolekce (značně „obohacena“ po Druhé světové válce o exponáty z berlínského Pergamonu a Drážďanské galerie  - mj. Eberswaldský poklad, Priamův poklad, numismatická sbírka Kušánské říše a Sasánovské Persie, tzv. matematický papyrus), unikátní sbírka Fajjúmských mumiových portrétů, egyptská Prachovova kolekce, Antická sbírka (Uvarovova kolekce sarkofágů, sbírka keramiky, římské sochařství), Italské malířství 13.-18. st. (nejrozsáhlejší sbírka malířství celého muzea, zast. např. Reni, Cima, Pippi, Bordone, Strozzi, Guercino, Ferrari), Francouzské malířství (Poussin, Watteau, Boucher, David), Holandské a Vlámské malířství (Rembrandt, Rubens, de Gelder, van Goyen, van Ruysdael, Sten, van Ostade), Německé malířství (Cranach starší, P. Veit, von Menzel), Morozovova, Ščukinova a Brokarova kolekce západoevropského malířství 19. a 1. pol. 20. st. (Renoir, van Gogh, Monet, Degas, Cézanne, Matisse, Picasso), Finské, Rumunské, Polské, Norské, Ameriské a Mexické malířství 20. st. (Ollila, Baba, Sledzinski, Munch, Kent, Rivera), numismatická sbírka a sbírka užitého umění; volný program

sobota 27.8.

MOSKVA volný program; fakultativní výlet č. 3 (autobusem): VLADIMIR (památka UNESCO) svědek knížecí slávy a krása bělokamenné architektury předmongolské doby, jedno z nejstarších měst na Rusi, historicky, duchovně i umělecky důležité centrum nad řekou Kljazmou, v centru zachovány prakticky nejstarší kamenné kostely na Rusi: Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky - Uspenský chrám (vystavěn za vlády knížete A. Bogoljubského 1158-60, již v r. 1161 dokončena fresková výzdoba, přestavěn za vlády Vsjevoloda III. zvaného Velké Hnízdo), do vzestupu Moskvy a přemístění Vladimirské ikony Bohorodičky do Moskevského Kremlu - hlavní katedrální chrám Vladimirsko-Suzdalské Rusi, architektonický vzor pro řadu klíčových katedrálních chrámů v Rusku (chrámy Zesnutí Bohorodičky v Kremlu a v Sergijev Posadu); z původních fresek zachovány pouze fragmenty, význačné práce A. Rubljova a D. Černého v západní části chrámu (freska Božího soudu), v r. 1810 přistavěna zvonice; chrám sv. Dimitrije Soluňského (1194-97, dvorní chrám vladimirského knížete, postaven za největšího rozmachu knížectví za vlády Vsjevoloda III. Velké Hnízdo), reliéfní řezba v bílém kameni (dodnes zachováno téměř 600 reliéfů v původní podobě - zvířata, rostliny, mýtické postavy a scény ze životů svatých); monumentální pozůstatek původního opevnění z r. 1146 Zlatá brána (také funkce triumfálního oblouku, kterým se vstupovalo do knížecí a bojarské části města); prvky klasicistní přestavby města od r. 1781: obchodní galerie (1787-90), pseudogotický chrám sv. Rozária (r. 1894); okolí Vladimiru: na místě soutoku Kljazmy a Nerli (význačných obchodních spojnic) chrám Pokrovu na Nerli - jeden z duchovních symbolů pravoslavné Rusi zhmotněný v kameni, dokonale reprezentující stavební umění Vladimirsko-Suzdalské školy (r. 1165, dochován původní kamenný reliéf „Král David na trůně“) MOSKVA

neděle 28.8.

MOSKVA komplex Vysokopetrovského kláštera (zal. r. 1317, současná podoba z konce 17. st. na základě iniciativy a prostředků rodu Naryškinových), Moskevské muzeum současného umění v paláci kupce Gubina (arch. M. Kazakov) - obsáhlá expozice výtvarného umění 20. a 21. st. (mj. avantgarda: K. Malevič, M. Chagall, N. Gončarová, M. Larionov, A. Lentulov, V. Tatlin, P, Filonov, V. Kandinskij); hotel Peking (arch. D. Čečulin, r. 1949-55); nedokončený urbanistický projekt Nová Moskva (arch. A. Šusev, 20. léta 20. st., komplexní přestavba Moskvy v konstruktivistickém stylu), Triumfální náměstí, památník Majakovského (Kybalnikov, r. 1958); Muzeum M. Bulgakova (literární fenomén úzce spjat s „kultem Moskvy); procházka okolo, Bulgakovem proslavených, Patriarších rybníků; Česká přítomnost: velvyslanectví ČR na Fučíkově ulici (ukázkový případ socialistického realismu, arch. řešení Mosgorprojekt, interiéry F. Cubr, Z. Pokorný - hlavní představitelé tzv. Bruselského stylu, r. 1954-55), Český dům na Tverské - Jamské ulici; volný program, večer transfer na letiště Šeremetěvo; odlet do Prahy v 19:30 hod. místního času, přílet do Prahy ve 21:15 hodin