KROMĚŘÍŽ a BUCHLOVICE

sobota 8. června

odjezd z Prahy v 06:30 hodin

BUCHLOVICE jedinečný barokní zámecký letohrádek s parkem nedaleko rodového sídelního hradu Buchlova vybudoval Jan Dětřich z Petřvaldu (arch. B. Fontana - bratr významného římského architekta Carla Fontany, 1699-1701, za Berchtoldů novobarokně upraveno); přístupné interiéry (pův. zařízení z přelomu 19. a 20 st., významná sbírka evropské malby a grafiky), zámecký park (komentovaná prohlídka) KROMĚŘÍŽ významná městská památková rezervace: zbytky hradeb, Mlýnská brána, raně gotický kostel sv. Mořice (v interiéru ojedinělé 2 sakristie, kaple P. Marie, regotizován v 19. st.), bývalý piaristický kostel sv. Jana Křtitele (1737-68, fresková výzdoba J.J. Etgens, malby J. Stern), barokní kostel P. Marie (1724-36), sloup Nejsvětější Trojice na Zeleném trhu (r. 1725), sousoší Zvěstování (Malý val, r. 1696), tzv. Schrattenbachova sýpka (exteriér), pamětní deska kroměřížského rodáka, kazatele J. Milíče z Kroměříže; rodný dům Maxe Švabinského, pomníky J.A. Komenského a J. Mánesa; exteriéry radnice a náměstí; ubytování

neděle 9.6.

KROMĚŘÍŽ rozsáhlý a výjimečný barokní areál arcibiskupského zámku (na místě původního got. hradu, v letech 1496-1554 přestavěn na renesanční zámek, po poškození za třicetileté války barokně obnoven do dnešní podoby, arch. F. Luchese a G.P. Tencalla, 1665-94; 1848-49 dějiště zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů; od r. 1998 na seznamu památek UNESCO): proslulá barokní zahrada dokládá velké zaujetí arcibiskupů pro "krajinářské" umění, které bylo považováno za vrcholnou disciplínu uměleckou, ale i filozofickou a technickou; dvě části: Květná zahrada - podrobná prohlídka s odborným výkladem zahradního architekta (tzv. Libosad, typ formální zahrady, nyní nově zrekonstruováno do původní raně barokní podoby, doplněno kolonádou, plastikami, dále pavilon zv. "Rotunda", vyhlídka, skleník, původní pahorek) a Podzámecká zahrada (bohatý, přírodně krajinářský park z 19. st. s romantickými stavbami, dendrologické skvosty aj.); zámecká rezidence - velkolepé reprezentační sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů; historické interiéry (sněmovní sál, stará knihovna, lenní či manský sál s nejkrásnější freskou malíře strahovské knihovny F.A. Maulbertsche, letní byt arcibiskupa, kaple, sály staré arcibiskupské galerie aj.); obrazárna v České republice (MALÉ R) druhá nejvýznamnější sbírka středoevropské malby 15.-18. st. (85 obrazů, zastoupeni mj. P. Veronese, L. Cranach, A. van Dyck, A. Dürer, Tizian - obraz Apollo a Marsyas ad.), Salla Terrena (rozsáhlá štuková výzdoba,  Fr. Hiernle a B. Fontana), vyhlídková věž (výhled na historické jádro), arcibiskupská mincovna s expozicí historie vývoje mincovnictví na Moravě; volný program, možnost návštěvy Památníku Maxe Švabinského - stálá expozice 130 děl, průřez tvorbou kroměřížského rodáka (1873-1962), významného představitele české krajinné a figurální malby; návrat do Prahy ve večerních hodinách