MOSKVA

Pátek 4.7. 

odlet z Prahy v 08:10 hodin, sraz účastníků v 06:45 hod. na letišti V. Havla v Praze (odletová hala Terminálu 2, 1. patro, pulty pro CK vlevo od vchodu E), přílet do MOSKVY na letiště Domodědovo v 14:45 hodin  m. č., transfer do hotelu;  ubytování, volný program

Sobota 5.7. 

MOSKVA podrobná prohlídka Moskevského Kremlu (památka UNESCO, první zmínka r. 1147), nejstarší část města a unikátní komplex světské, duchovní i fortifikační architektury; Kremelské věže: Beklemiševská (M. Ruffo, r. 1487-88), Senátní, Nikolská, Borovická a Arsenální (P. Solari, r. 1491), Vodovodní a Trojická (A. Milano, r. 1495), 2,5 km Kremelská zeď (pevnostní přestavba ve stylu Quattrocenta, 1485-95); Chrámové náměstí: Uspenský chrám (první kamenný kostel Moskvy, A. Fioravanti, 1475-79), Archandělský chráma zvonice Ivana Velikého (vrchol italské přestavby Kremlu, 1505-08), Chrám Zvěstování (Blagověščenskij sobor, 1484-89, unikátní ikonostas A. Rubljova a Theofana Řeka), Kremelská zbrojnice a pokladnice (arch. K. Ton, byzantský styl s neorenesančními prvky,  1849-51), unikátní sbírka liturgických předmětů, ikon, šperků (manufaktura Fabergé, ruské zlatnické dílny. 12.-19. st.), jedinečná sbírka ruského užitého umění (11.-19. st., více jak 4 000 exponátů), sbírka zbraní, vojenských vyznamenání, oděvů a carské výbavy (mj. slonovinový trůn Ivana IV. z r. 1547, Monomachova čapka), sbírka carských saní a kočárů, Diamantový fond (zal. Petrem I., sbírka drahých kamenů, korunovačních klenotů a státních insignií), Velký kremelský palác (projekt pod vedením K. Tona, r. 1838 – 1849), neoklasicistní budova Senátu (M. Kazakov 1776 - 1787), Těremský palác (arch. Konstantinov, Ušakov, Ogurcov, Šarutin, 1635-36 ve staroruském stylu), Diamantový palác (nejstarší světská budova Kremlu (M. Ruffo, P. Solari, r. 1487-91), Car Puška (mamutí dělo odlité A. Čechovem r. 1586 pro cara Fjodora I., dekorativní lafeta dle projektu A. Briullova a de Wittea, r. 1835), Car Kolokol (obří 202 tunový zvon, 1733-35); Sovětská vojenská akademie a Státní kremelský palác (do r. 1992 Sjezdový kremelský palác, arch. M. Posochin, r. 1961, sovětský funkcionalismus); okolí Kremlu: Alexandrovský park (klasicistní projekt J. Bové,  1820-23), Italská grotta, obelisk 300. let dynastie Romanovců; budova Manéže (ruský empír , projekt A. Betankur, r. 1817, fasáda J. Bové, r. 1824-25), pomník maršála Žukova (postaven r. 1995, návrh sochaře V. Klykova); Státní Historické muzeum historizující styl Moskevské Rusi (arch. V. Sherwood,  1875-81), rozsáhlý archiv státních dokumentů a vzácných rukopisů, numismatická sbírka (takřka 2 mil. exponátů), liturgická malba, užité umění východních Slovanů, umění východní Evropy doby bronzové, Skytské umění, tematicky laděné interiéry ad; Brána Zmrtvýchvstání (A. Milano, r. 1535, obnovena r. 1995), Kazaňský chrám (původně r. 1625, obnoven r. 1993); Rudé náměstí nejvýznamnější náměstí Moskvy (původně sanitární zóna mezi jednotlivými moskevskými městy, zal. Ivanem III., dnes symbol Ruska, v minulosti místo monstrózních přehlídek a manifestací, hromadných poprav, carských korunovací i městských trhů), památník Mininovi a Požarskému - vůdci povstání proti polsko-litevským okupantům z r. 1612 (sochař I. Matros, r. 1818), Spasitelova věž (Frolovská, Vykupitelova, hlavní brána do Kremlu, P. Solari, r. 1491) s orlojem (angl. mistr C. Hadoway, r. 1625), exotický Pokrovský chrám na Rvu známý jako chrám Vasila Blaženého (pravděpod. dle projektu P. Jakovleva, r. 1555-61, přestavba v 17., unikátní církevní stavba - 8 samostatných kostelů) soukromá modlitebna cara Ivana IV.: kryté ochozy, barevné struktury kupolí, šatrová schodiště), zvonice Pokrovského chrámu (r. 1680); nákupní centrum GUM (historizující arch. 19. st. ve stylu Moskevské Rusi, projekt A. Pomeranceva, V. Šuchova, 1891-93), nekropole u Kremelské zdi (osobnosti sovětského politického, kulturního, vojenského a vědeckého života, mezinárodního komunistického hnutí, od r. 1917), Leninovo mausoleum (A. Šusev, r. 1929)

Neděle 6.7. 

MOSKVA - Kolomenské (památka UNESCO, první zmínka r. 1336), letní sídlo ruských carů na strategické vyvýšenině u zákrutu řeky Moskvy na staré cestě do Kolomny; soubor světských, církevních i hospodářských staveb z dob Moskevské Rusi, spojený s raným vývojem Moskevského státu; Chrám Nanebevstoupení Páně tzv. Bílý sloup (1528-32 na příkaz Vasilije III.), rozvoj spojen především s carem Alexejem Michajlovičem (druhý car rodu Romanovců, vláda r. 1645-1676, Kolomenské učinil letním sídlem), velkolepýDřevěný palác Alexeje Michajloviče (původně 270 místností, 1667-68, obnoven r. 2010 podle původních dochovaných plánů), jedna z nejvýznamnějších ruských ikon Kazaňské Matky Boží v Kazaňském chrámu (1649-53); dřevěný skanzen s domem Petra I. přivezeným z Archangelsku (postaven r. 1702 na ostrově sv. Marka v ústí Severní Dviny), Přední brána (parádní vjezd do Kolomenského, 1671-73), kostel a zvonice sv. Jiří (pol. 16. st.), Spasitelova brána a vodovodní věž (r. 1675), dřevěný kostel sv. Jiří Vítězného (r. 1685), rozsáhlý lesopark s výhledem na jižní část centra Moskvy; Donský klášter (zal. r. 1591 Fjodorem I. Ivanovičem, jeden ze tří nejvýznamnějších klášterů na území Moskvy, cíl carských poutí, původní místo uložení slavné Donské ikony Matky Boží), Velký chrám (r. 1698, unikátní pův. italské Claudiho fresky, ikonostas v tzv. Frjažském stylu), klášterní zeď (1686-11), Tichvinský kostel (1713-14), Západní zvonice (r. 1753), Nekropole Donského kláštera (pohřebiště významných osobností mj. A. Děnikin, A. Solženicyn, N. Žukovský, V. Ključevský atd.), Danilovský klášter (zal. poč. 13. st. Danilem Alexandrovičem - synem Alexandra Něvského, nejstarší dochovaná zástavba na území Moskvy, duchovní centrum, které bylo následně přeneseno do Moskevského Kremlu, největší rozvoj za Ivana IV., dnes rezidence Moskevského Patriarchy), Chrám svatých otců (r. 1561), chrám sv. Trojice (moskevský empír, arch. O. Bové, 1833-38), zvonice nad Svatými vraty (1731-32), Ženský Novoděvičí klášter  památka UNESCO, největší klášterní komplex Moskvy (zal. Vasilijem III. r. 1524), duchovní pevnost Ruska a rezidentura careven vdov a odpadlic (Irina Godunova, Sofie Alexejevna), unikátní obrané prvky, 12 věží ze 17. st. ve stylu vlaštovčích ocasů, zvonice (moskevské baroko, J. Buchvostov, r. 1690), hlavní chrám Smolenské Matky Boží o pěti kupolích (zřejmě A. Frjazin, 1524-25), původní ikonostas ze 17. st., Novoděvičí hřbitov (zal. v 16. st.) původně jako místo posledního odpočinku nevelké moskevské aristokracie, kupců a duchovních, dnes ruský „Slavín“ - významné osobnosti kulturního, politického a vojenského života, mj. F.I. Šajlapin, V.V. Majakovskij, A.P. Čechov, N.V. Gogol, M. Bulgakov, D.D. Šostakovič, V.M. Molotov, N.S. Chruščov; Lomonosova Moskevská státní universita hlavní komplex budov na Vrabčích horách (40 fakult, více jak 300 kateder a 11 laureátů Nobelovy ceny), mrakodrap ve stylu Stalinské gotiky (projekt L. Rudněva, dokončený v r. 1953, do r. 1990 nejvyšší budova v Evropě), botanická zahrada, observatoř, rozsáhlý park a vyhlídka na centrum Moskvy s dalšími šesti „sestrami“ - dominantami a mementy Stalinské architektonické megalomanie

Pondělí 7.7. 

MOSKVA volný program; fakultativní výlet č. 1:  Konsomolské náměstí (do r. 1933 Kalančovské) -  Náměstí tří nádraží: Leningradské nádraží (K. Ton, r. 1849), Kazaňské nádraží (arch. Levestam, 1862-64, přestavba 1913-40 arch. Šusev v neoruském stylu), Jaroslavské nádraží (ruská moderna, arch. F. Šechtěl, r. 1862, výchozí bod Transsibiřské magistrály), hotel Leningrad (arch. M. Poljakov, A. Boreckij, stalinský empír, 1949-54), Sergijev Posad památka UNESCO nejvýznamnější ruské duchovní centrum, Troicko - Sergijevská Lávra(zal. r. 1337 světcem S. Radoněžským, r. 1742 udělen status Lávry), komplex více jak 50 církevních i světských staveb z 15.-19. st.): Trojický chrám nejstarší a ústřední chrám Lávry (1422-23, ikonostas A. Rubljov a Danilo Černý, původ. součástí slavná ikona sv. Trojice - dnes v Treťjakovské galerii), Nikolský kostel (r. 1522), Chrám sv. Ducha (arch. mistři Pskovští, r. 1476), Uspenský chrám dle Kremelského vzoru (1559-85, hrobky Godunových), kostel sv. Jana Křtitele nad klášterními vraty (moskevské baroko, 1693-99),klášterní refektář s kostelem sv. Sergeje jedna z nejvýznamnějších ukázek moskevského baroka (1686-92, pozlacený vyřezávaný ikonostas ze 17. st., nástěnné malby z 19. st.), Michejevský kostel (r. 1734), Smolenský kostel (arch. D. Uchtominský, 1746-48), komnaty patriarchy (r. 1778), klášterní zvonice - architektonická dominanta celého areálu, moskevské baroko (arch. D. Uchtominský a I. Mičurin,  1741-70, výška 88 m, 42 zvonů, nejtěžší 72 tun), klášterní Příjímací dům (r. 1892), nemocniční korpus (r. 1890, dnes sídlo Moskevské duchovní akademie), Pokrovský chrám (r. 1870), klášterní konírny a kovárna (r. 1892), klášterní obchody (1902-06), klášterní zeď a věže (16 -17. st.) Moskva soukromé Muzeum ikon (zal. r. 2006), jediné soukromé muzeum v Moskvě a největší soukromá sbírka pravoslavného umění na světě (cca 4 000 artefaktů, Byzantské umění, etiopská a řecká sbírka; jádrem kolekce ruská pravoslavná sbírka různých duchovních center Rusi - Moskvy, Novgorodu, Rostova, Tveru, Jaroslavle, Kostromy, Rjazaně atp.); nábřeží řeky Moskvy: obytný dům na Kotelničeské (arch. Čečulin, 1938-52, další ze sedmi Stalinových mrakodrapů), divadlo na Tagance (zal. 1946, známá experimentální scéna spojená mj. s V. Vysockým), Novospaský mužský klášter (zal. r. 1490 Ivan III., současný komplex budov z let 1645-49, klášterní zeď r. 1640-42), Prebraženský chrám (1645-49, na příkaz Michala Fjodoroviče), Pokrovský chrám s refektářem (r. 1670); možnost plavby po řece Moskvě

Úterý 8.7. 

MOSKVA - Kuskovo sídlo hrabat Šeremetěvových, centrum ruských dramatických a hudebních forem, komplex budov v klasicistním stylu, projekty tzv. nevolnických architektů, rozsáhlý anglický park a francouzská zahrada: Velký palác (arch. K. Blank, 1769-75, původní interiéry vč. kolekce portrétů carské rodiny a dynastie Šeremetěvových), Italský dům (arch. J. Kolorginov,  1754-55), Holandský dům (r. 1749), Grotta (arch. F. Argunov,  1755-61), pavilon Ermitáž (1765-67), Velká kamenná oranžerie (1761-63), Spasitelův kostel (1737-39), Muzeum keramiky (základem sbírka A. Morozovova, více jak 50 000 exponátů; antická kolekce, orientální keramika, empírový egyptský servis, sbírka ruského porcelánu 18.- 20. st.); sovětské výstaviště Vsjerossijskij (dříve Výstaviště hospodářských úspěchů SSSR, zal. 1939, mamutí komplex budov, zahrad, bulvárů a fontán, zamýšlená výkladní skříň komunistického ráje, dnes unikátní skanzen neuskutečněných vizí a utopií), slavná socha dělníka a kolchoznice (V. Muchina), fontána Družba národů (projekt K. Topuridze, r. 1954), Kamenný květ (K. Topuridze, P. Dobrynin, r. 1954), pavilony jednotlivých svazových republik, průmyslových a zemědělských odvětví a disciplín vědy a umění: Ukrajina (r. 1937), Uzbekistán (r. 1954), Karélie (r. 1954); model rakety Vostok, Mičurinova zahrada, velkokapacitní výkrmna vepřů, Alej kosmonautů, Památník pokořitelům kosmu (A. Krandijevský, r. 1964); Kutuzovský prospekt, hotel Ukrajina (arch. A. Mordvinov, r. 1953-57), Dům vlády RF (tvz. ruský „Bílý Dům“, arch. Čečulin, r. 1965-79), Moskva Citihypermoderní obchodně-obytný komplex (od r. 1992), muzeum Borodinské bitvy a muzeum Kutuzova ve Filách (místo slavné vojenské porady, která následovala po bitvě u Borodina r. 1812), Vítězný oblouk na Kutuzovovském prospektu (r. 1834, arch. O. Bové);Park vítězství (otevřen r. 1995,  věnovaný válečným letům 1941-45): Monument vítězství (arch. Z. Cereteli, r. 1995), chrám sv. Jiřího vítězného (arch. A. Poljanský, r. 1995), synagoga a mešita (arch. M. Zarchi, I. Tažijev, r. 1997-98), Centrální muzeum Velké vlastenecké války expozice s unikátní sbírkou vojenské techniky SSSR, Německa a jeho spojenců, budova ministerstva zahraničí (arch. M. Minkus, V. Gelfreich), Starý Arbat - původně Možajská cesta, zmiňovaná od poč. 15. st., dnes pěší zóna (Mosprojekt 2, arch. M. Posochin, A. Gutnov,  r. 1974-86), centrum kulturního života Moskvy a sídlo významných společností, vydavatelství atp. (byt B. Okudžavy a A.S. Puškina, za sovětské éry významné centrum undergroundu), Chrám Krista Spasitele největší pravoslavný chrám světa (arch. K. Tona, 1839-83, obnoven r. 2000), sídelní chrám patriarchy Ruské pravoslavné církve; memoriál vítězství nad Napoleonem r. 1812, Památník Petru I. (Z. Cereteli, r. 1997); Moskevské metro nejvytíženější systém metra na světě (od r. 1935): nevýznamnější a architektonicky nejzajímavější stanice: Kyjevská (r. 1954), Novoslobodská (32 vitráží,  r. 1952), Běloruská (r. 1952), Konsomolská ( r. 1952), Náměstí revoluce (r. 1938), Arbatská (r. 1953), Majakovská (styl Arc Deco, r. 1938); Česká přítomnost: velvyslanectví ČR na Fučíkově ulici (ukázkový případ socialistického realismu, arch. řešení Mosgorprojekt, interiéry F. Cubr, Z. Pokorný - hlavní představitelé tzv. Bruselského stylu, r. 1954-55), Český dům na Tverské - Jamské ulici

Středa 9.7. 

MOSKVA Treťjakovská galerie zal. kupcem P. Treťjakovem r. 1856; jedna z největších sbírek ruského výtvarného umění na světě (hlavní budova arch. V. Baškirov dle námětu V. Vasněcova, 1900-03, historizující styl Moskevské Rusi) podrobná prohlídka: rozsáhlásbírka ikon (11.-17. st. včetně Rubjlovovy Svaté trojice či Vladimirské ikony Matky Boží, ikon S. Ušakova a Dionýsa moskevského), největší kolekce děl ruských peredvižniků  (jádrem kolekce tvorba I. Repina, V. Surikova a V. Vereščagina, dále zast. díla V. Perova, I. Kramského, G. Mjasojedova, K. Savického, V. Makovského, N. Kasatkina, V. Vasněcova, A. Sevrasova, I. Šiškina, V. Polenova aj.); komplexní sbírka ruského malířství konce 19. a počátku 20. st. (mj. I. Levitan, M. Vrubel, V. Serov, K. Korovin, M. Nestěrov, B. Kustodijev, N. Rerich aj.); umění sovětské epochy (např. I. Brodskij, P. Korin, J. Nikoladze, M. Savický, N. Tomský, J. Pimenov, S. Čujkov, T. Salachov, B. Ugarov aj.); palácový a parkový komplex Carycino nejvýznamnější památka tzv. Ruské gotiky, největší evropská pseudogotická stavba 18. st. (zal. r. 1774 na příkaz Kateřiny II., M. Kazakov a V. Baženov, komplexní rekonstrukce r. 2007);  Velký caricynský palác (arch. M. Kazakov, 1786-96, hlavní reprezentační objekt), Velký most (arch. V. Baženov, 1778-84) , Figurální most (1776-78), Kavalerijský korpus (arch. V. Baženov, 1776-85), Operní dům (arch. V. Baženov 1776-78), Oblouková galerie a oranžerie (1784-85), Kuchyňský korpus (arch. V. Baženov,  1784-85), Malý palác (arch. V. Baženov, 1776-78), Anglický park

Čtvrtek 10.7. 

MOSKVA pěší prohlídka města: Kitaj gorod jedno ze tří starobylých opevněných měst na území Moskvy; staré obchodní centrum (zal. r. 1538), fragmenty kitajgorodské pevnostní zdi (r. 1535), Zaikonospaský klášter (zal. B. Godunovem, r. 1600, přestavby 1660, 1701-37), Znamenský klášter (1629-31) a klášter Zjevení Páně (jeden ze 4 nejstarších klášterů Moskvy zal. knížetem Danilem r. 1304, současná podoba přestavba 1. pol. 18. st., místo založení slavné slovansko-řeckolatinské akademie - prvního vysokého učení na Rusi, r. 1687), Trojický kostel na Nikitské ulici (podle G. Nikitnikova, r. 1626, architektonický vzor pro řadu moskevských kostelů poloviny 17. století), Nikolská ulice stará moskevská obchodní třída (od 17. st., místo aristokratické zástavby), Ilinka třída bývalých vyslanectví (více jak 1500 diplomatických pracovníků v 19. st.), Gostinnyj dvor (arch. G. Quarenghi, r. 1803), budova burzy (r. 1879), Varvarka název dle kostela sv. Varvary, zástavba od 14. st., rezidence bojarů Romanovových (od r. 1597), dochovaný urbanismus moskevské buržoazie 19. st.; soubor budov ruské moderny na Neglince: budova Státní banky (arch. K. Bykovský, 1890-94), Petrovská pasáž (S. Kulagin, 1903-06), Dům moskevské Kupecké společnosti (A. Kaminskij, 1887-89); Lubjanka rezidentura sovětských a ruských tajných služeb (arch. A. Ivanov, 1897-00, přest. A. Šusev, r. 1940); Divadelní náměstí: Velké divadlo jedna z nejvýznamnějších operních a baletních scén světa (zal. 1776, arch. J. Bové, r. 1825 přest. ve stylu vrcholného klasicismu, interiéry A. Cavos, 1854-56, plastika čtyřspřeží nad vchodem P. Clodt), secesní hotel Metropol (arch. W. Walcot, L. Kekušev, N. Ševljakov, 1889-05); Tverská ulice hlavní třída Moskvy (od 12. st. na spojnici mezi Moskvou, Tverem a Novgorodem), rušné centrum kulturního, obchodního a společenského života: Anglický klub (místo setkávání moskevských elit, 18. st., přestavba ve vrcholném klasicismu po r. 1812 - D. Gilardi), vydavatelství Ruské slovo (arch. Erichson, 1904-05), hotel Nacional (arch. A. Ivanov, 1901-03), hotel Peking (arch. D. Čečulin, r. 1949-55); nedokončený urbanistický projekt Nová Moskva (arch. A. Šusev, 20. léta 20. st., komplexní přestavba Moskvy v konstruktivistickém stylu),Triumfální náměstí, Památník Juriji Dolgorukému, památník Majakovského (Kybalnikov, r. 1958); Státní Puškinovo muzeum výtvarných umění (arch. R. Klein, r. 1896-12) bývalé Imperátorské muzeum Alexandra III., původně součást Moskevské univerzity, dnes jedno z nevýznamnějších ruských a světových muzeí: takřka 700 000 exponátů: vynikající archeologická kolekce značně „obohacena“ po Druhé světové válce o exponáty z berlínského Pergamonu a Drážďanské galerie (Eberwaldský poklad, Priamův poklad, numismatická sbírka Kušánské říše a Sasánovské Persie, tzv. matematický papyrus), unikátní sbírka Fajjúmských mumiových portrétů, egyptská Prachovova kolekce, Antická sbírka (Uvarovova kolekce sarkofágů, sbírka keramiky, římské sochařství), Italské malířství 13.-18. st. (nejrozsáhlejší sbírka malířství celého muzea, zast. např. Reni, Cima, Pippi, Bordone, Strozzi, Guercino, Ferrari), Francouzské malířství (Poussin, Watteau, Boucher, David), Holandské a Vlámské malířství (Rembrandt, Rubens, de Gelder, van Goyen, van Ruysdael, Sten, van Ostade), Německé malířství (Cranach starší, P. Veit, von Menzel), Morozovova, Ščukinova a Brokarova kolekce západoevropského malířství 19. a 1. pol. 20. st. (Renoir, van Gogh, Monet, Degas, Cézane, Matisse, Picasso), Finské, Rumunské, Polské, Norské, Ameriské a Mexické malířství 20. st. (Ollila, Baba, Sledzinski, Munch, Kent, Rivera), numismatická sbírka a sbírka užitého umění; volný program; možnost večerní procházky: Velký kamenný most (A. Ščukov, N. Kalmykov, r. 1938), Dům na nábřeží (arch. B. Iofan, sovětský konstruktivismus, 1927-31; bydliště M. Tuchačevského, N. Chruščova, A. Mikojana, I. Bagramjana, J. Tarleho, K. Radeka, G. Dimitrova, G. Žukova aj.); Kremelské a Sofijské nábřeží: pozůstatky městské šlechtické zástavby 19. st.: empírový Lobkovův dům (r. 1816), městská rezidence „cukrového krále“ P. Charitoněnka (arch. V. Zalesský, F. Šechtěl, 1891-93), kostel sv. Sofie (arch. N. Kozlovský 1862-68), stará budova Moskevské univerzity (ruský klasicismus, projekt „Chrám vědy“ M. Kazakova, 1786-93), Paškův dům význačný příklad ruského klasicismu (arch. V. Baženov, r. 1784-86), budova Ruské státní knihovny (ruský konstruktivismus, arch. V. Gelfreich a V. Ščuk, 1928-41, největší ruská veřejná knihovna, více jak 44 milionů svazků ve 367 jazycích, kolekce vzácných rukopisů, mj. Archandělské evangelium z r. 1092, archivy N. Gogola, I. Turgeněva, A. Čechova)

Pátek 11.7. 

MOSKVA volný program; transfer na letiště Domodědovo;  odlet do Prahy (via Vídeň) v 15:40 hod. místního času, přílet do Prahy v 18:00 hodin